AKTUALITY

Jak podpořit sociální podniky při zadávání veřejných zakázek

Jak je možné sociální podniky, které vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním či kulturním znevýhodněním, podpořit při zadávání veřejných zakázek? O tom pojednával kulatý stůl, který Pardubický kraj uspořádal společně s ministerstvy práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj v pardubickém Centru Kosatec. Pro Pardubický kraj je podpora sociálního podnikání jednou z priorit.

V Pardubickém kraji bylo podpořeno 127 projektů

„V Pardubickém kraji se podpoře sociálního podnikání aktivně věnujeme už od roku 2013. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou,“ uvedl náměstek hejtmana pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola. Pardubický kraj prostřednictvím svého dotačního programu od roku 2015 podpořil 127 projektů s celkovou částkou téměř 14 milionů korun. Zároveň poskytl více než půl milionu korun na vzdělávací a rozvojové aktivity. „Sociální podniky musí stát na pevných základech. Nemohou žít jen z dotací. Proto se je snažíme v našem kraji podporovat v jejich rozvoji, ne vykrývat jejich případné finanční ztráty. Jak se říká, nedáváme jim ryby, ale učíme je ryby chytat,“ doplnil Šotola. V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.

Některé zakázky lze zadávat sociálním podnikům přímo

„Veřejné zakázky malého rozsahu lze při dodržení určitých zásad zadávat i sociálním podnikům. Jednou z variant je i přímý nákup. Sociální podniky je možné zohlednit za určitých okolností také v případě zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Připravované změny zákonů tyto příležitosti ještě rozšíří. Nadále však bude platit, že žádná zakázka nesmí být vytvořena na míru tak, aby některému z dodavatelů poskytla neoprávněnou výhodu,“ zdůraznil Adam Gromnica z ministerstva pro místní rozvoj.

Překážkou účasti sociálních podniků ve veřejných zakázkách může být například administrativní náročnost. „Zadavatel by se měl snažit ji minimalizovat. I toto opatření může napomoci tomu, aby se mohly sociální podniky reálně hlásit do zadávacích řízení,“ konstatoval Adam Gromnica.

Zadavatel by měl znát situaci v daném území

„Význam může hrát i rozsah nákupu. Některé zakázky mohou být pro sociální podnik splnitelné jen v některé části. Zadavatel by mohl v takovém případě zakázku v souladu se zákonem rozdělit tak, aby o jednotlivé části mohl soutěžit větší počet potenciálních dodavatelů. Například sociální podniky,“ popsal jednu z možností Adam Gromnica.

„Je velmi důležité, aby zadavatel znal situaci na trhu sociálních podniků přinejmenším v daném území a dokázal vyhodnotit, zda a do jaké míry může nabídka sociálních podniků uspokojovat jeho potřeby,“ poznamenal zástupce ministerstva pro místní rozvoj. „I proto se spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí snažíme pracovat na rozšiřování tohoto povědomí, komunikovat se zadavateli veřejných zakázek a motivovat sociální podniky,“ dodal.

Od ledna roku 2025 by mělo dojít ke změně legislativy

„Cílem této akce bylo seznámit zadavatele veřejných zakázek s novinkami v této oblasti. Od ledna příštího roku by mělo dojít ke změně legislativy, která se výrazně dotkne sociálních podniků,“ řekl Ondřej Závodský. Ten působí jako vedoucí oddělení sociálního podnikání na ministerstvu práce a sociálních věcí a je jedním ze spoluautorů zákona o integračním sociálním podniku.

„Nový zákon chce podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, bez přístřeší nebo těch, co se vrací z výkonu trestu odnětí svobody. Nárok na podporu od státu bude mít integrační sociální podnik, který bude zaměstnávat z celkového počtu zaměstnanců nejméně 30 procent osob s těmito specifickými potřebami,“ přiblížil Ondřej Závodský.

Jak budou integrační sociální podniky motivovány?

Integrační sociální podniky budou motivovány prostřednictvím příspěvku, který ocení úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami na volném trhu práce. Motivační příspěvek bude vyplácen až dva roky v ročních splátkách. Jeho výše bude záviset na tom, kolik integrovaná osoba u nového zaměstnavatele vydělá. Za kalendářní rok však bude činit minimálně 120 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství.

Kromě motivačního příspěvku zákon o integračním sociálním podniku počítá i s příspěvkem na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami ve výši 1 000 korun měsíčně a 2 500 korun pro nejvíce sociálně znevýhodněné.

Integrační sociální podnik bude mít za úkol poskytovat zaměstnancům podporu odpovídající jejich specifickým potřebám. „Ta spočívá zejména v pomoci se začleněním na volný trh práce a do společnosti. A to formou poradenství a pomoci se zbavením se závislostí, dluhů či jiných problémů,“ vysvětlil Ondřej Závodský.

Toho potěšilo, že i samotný kulatý stůl byl příkladem dobré praxe vzájemné spolupráce mezi zadavateli veřejných zakázek a sociálními podniky.

Pardubický kraj jako příklad dobré praxe

„Mám velkou radost, že Centrum Kosatec jako sociální podnik zajistilo pro tuto akci prostory, technické zázemí i vynikající catering, a to včetně vyhlášených chlebíčků. To je jasný důkaz toho, že spolupráce mezi zadavateli veřejných zakázek a sociálními podniky může fungovat na skvělé úrovni. Kéž by se příklady z Pardubického kraje podařilo naklonovat i do dalších krajů,“ vyjádřil se vedoucí oddělení sociálního podnikání na ministerstvu práce a sociálních věcí.

„Jsme moc rádi, že Pardubický kraj byl vůbec prvním regionem, kde se kulatý stůl na téma Legislativní rámec sociálního podnikání a veřejného zadávání konal pouhý den po schválení návrhu zákona o integračním sociálním podniku v Poslanecké sněmovně,“ sdělil Pavel Šotola, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor, který má sociální podnikání ve své gesci.

Pardubický kraj sdílel své know-how v sociálním podnikání

Sociální podnikání v praxi. Workshop o možnostech a podmínkách zřízení sociálního podniku přiblížil i příklady dobré praxe z Pardubického kraje. V Kroměříži ho uspořádala Tematická síť pro ekonomiku (TESSEA), která zastřešuje sociální podniky z celé České republiky.

Jsem ráda, že Pardubický kraj přijal pozvání k účasti na setkání v Kroměříži a s ochotou sdílel své zkušenosti s podporou sociálního podnikání z krajské úrovně. Vybrali jsme si ho proto, že dlouhodobě patří mezi kraje, kde se sociálnímu podnikání daří. Nabízí širokou škálu podpory a zároveň poskytuje prostor pro jeho rozvoj,“ konstatovala Tereza Dostálová, ředitelka organizace TESSEA, která účastníky workshopu seznámila s důležitými pojmy, informovala je o aktuálních novinkách v této oblasti i možnostech spolupráce.

Podnikání s přidanou hodnotou

Sociální podnikání patří mezi podnikatelské aktivity, které jsou ve svém konání společensky prospěšné a odpovědné. Tato forma podnikání často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Dosahování zisku je pro podnik stejně důležité jako naplňování jeho veřejného prospěchu. S ohledem na celospolečenskou prospěšnost takového podnikání se Pardubický kraj před lety rozhodl, že bude tyto aktivity systémově podporovat. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou.

„V Pardubickém kraji se podpoře sociálního podnikání aktivně věnujeme už od roku 2013. Inspiraci jsme čerpali i v zahraničí,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, který má oblast sociálního podnikání ve své gesci.

V Pardubickém kraji bylo podpořeno 127 projektů

Pardubický kraj prostřednictvím svého dotačního programu od roku 2015 podpořil 127 projektů s celkovou částkou téměř 14 milionů korun. Zároveň poskytl více než půl milionu korun na vzdělávací a rozvojové aktivity.

V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.

„Sociální podniky musí stát na pevných základech. Nemohou žít jen z dotací. Proto se je snažíme v našem kraji podporovat v jejich rozvoji, ne vykrývat jejich případné finanční ztráty. Jak se říká, nedáváme jim ryby, ale učíme je ryby chytat,“ upřesnil Pavel Šotola.

Sociální podnikání jako srdeční záležitost

„Sociální podnikání je pro mě srdeční záležitostí. Jde o podnikání s vysokou přidanou hodnotou,“ uvedla členka správní rady organizace TESSEA Aneta Klimentová, ředitelka sociálního podniku Oxalis Chocolate. „Sociální podnikání přináší velké příběhy. Někdy vás těžká minulost zaměstnanců s různými hendikepy donutí přemýšlet, o čem život vlastně je. Že nejde jen o honbu za penězi, která je plná stresu a tlaku na výkon. Člověk si uvědomí priority. Se zaměstnanci udržujeme přátelské vztahy. Víme o nich všechno. Sdílíme s nimi nejen své radosti, ale i strasti,“ sdělila Aneta Klimentová, která je zároveň koordinátorkou SPointu pro Zlínský kraj. Ten je, stejně jako v Pardubickém kraji, pomyslnou branou do světa sociálního podnikání.

SPoint reaguje na potřeby sociálních podniků

SPoint v Pardubickém kraji funguje ve spolupráci s Pardubickým krajem a Pardubickým podnikatelským inkubátorem (P-PINK). Jde o kontaktní místo, které poskytuje informace a podporu sociálním podnikatelům, veřejné správě i veřejnosti. Jeho cílem je reagovat na potřeby sociálních podniků, nabídnout jim možnost sdílení zkušeností, poznatků, vzdělávání, poradenství a propagace.

Ušlechtilá myšlenka nestačí, sociální podniky nemohou produkovat cetky kvůli dotacím

Budoucnost sociálního podnikání. To bylo hlavní téma mezinárodní konference, kterou uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Mezi více než 130 účastníky nechyběli ani zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje, představitelé sociálních podniků či další nadšenci do sociální ekonomiky z Pardubického kraje.

„Sociální podnikání vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Dosahování zisku je však pro podnik stejně důležité jako zvyšování jeho veřejného prospěchu. S ohledem na celospolečenskou prospěšnost takového podnikání Pardubický kraj tyto aktivity dlouhodobě a systémově podporuje. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou,“ konstatoval Pavel Šotola, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor, který má sociální podnikání ve své gesci.

„V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce,“ dodal Pavel Šotola.

Velký zájem vzbudil poličský podnikatel Otakar Klepárník

Konference zabývající se budoucností sociálního podnikání v České republice nabídla pestrý program. Ten byl zaměřený na aktuální evropské trendy, legislativní změny a budoucí plány v oblasti sociálního podnikání. Její účastníci si mohli poslechnout odborné diskuze, zúčastnit se praktických workshopů. A také navštívit inspirativní sociální podniky, které představily své inovativní projekty s přínosem pro společnost.

Velký zájem účastníků vzbudil panel, který prezentoval silná partnerství sociálních podniků se soukromou sférou. Příklad dobré praxe originálním způsobem ozřejmil i poličský podnikatel a filantrop Otakar Klepárník. Zakladatel skupiny MEDESA, která se věnuje laboratorním technologiím a zdravotnickým pomůckám, dává práci cca 170 lidem, i znevýhodněným na trhu práce. „Dlouhodobě razím heslo, že podnik je součástí společenství v lokalitě, v níž působíme. Musíme zde přímo spolupracovat a také podporovat potřebné. Někdy je to složité. Zažíváme různé problémy a protivenství. Ale uvědomujeme si, že nikdo jiný to za nás neudělá,“ poznamenal Otakar Klepárník, jehož skupina MEDESA spolupracuje i s integračním sociálním podnikem EMEDIS a od ledna ho spoluvlastní.

„Pro naši činnost v laboratořích potřebujeme nádobky, které jsme dříve dováželi z Irska. Než jsem zjistil, že je od nás někdo v Česku okopíroval,“ zavzpomínal Otakar Klepárník na začátek spolupráce s integračním sociálním podnikem EMEDIS. „Proběhla jednání a dospěli jsme k závěru, že nemá smysl vozit produkt z Irska, když se dá vyrábět v Česku, postupnou spoluprací i v lepší kvalitě,“ vysvětlil poličský podnikatel a filantrop. „Otakarův přímý styl jednání mi sedí. Velmi rychle jsme se domluvili na spolupráci. Šlo o spojení, které vyplývalo ze zdravého selského rozumu,“ uvedl jednatel integračního sociálního podniku EMEDIS Michal Krejčí.

Sociální podniky by měly nabízet konkurenceschopné produkty

„Sociální podniky by měly nabízet produkty či služby, které jsou samy o sobě konkurenceschopné. Ne zbytečné cetky, které se vyrábí jen proto, aby na ně někdo mohl čerpat dotace,“ pravil bez příkras Otakar Klepárník.

„Pokud sociální podnik staví svůj byznys pouze na jediné ušlechtilé myšlence, že pomáhá lidem znevýhodněným na trhu práce, nebude to dlouhodobě fungovat. Měl by mít důkladně promyšlený byznys plán, který bude jasně ukazovat, kdo si jeho službu či produkt koupí,“ zdůraznil Michal Krejčí.

„Nechceme, aby sociální podniky byly plně závislé na přímých dotacích od státu. Příspěvek by měl jen kompenzovat sníženou pracovní produktivitu lidí, co v sociálních podnicích pracují,“ upozornil vedoucí oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky Ondřej Závodský. Ten věří, že i nadále budou vznikat nové sociální podniky, které pomohou měnit společnost k lepšímu.

Co přinese nová legislativa a změny v zadávání veřejných zakázek?

„Je vidět, že se ministerstvo snaží naslouchat potřebám sociálních podniků. Uvidíme, co přinese nová legislativa. A také do jaké míry se podaří prosadit změny v zadávání veřejných zakázek tak, aby byly pro sociální podniky přívětivější,“ sdělila účastnice mezinárodní konference Pavlína Potůčková, ředitelka pardubického Centra Kosatec. To je úspěšným sociálním podnikem a patří k největším zaměstnavatelům lidí s hendikepem v Pardubickém kraji.

Sociální podnikání má v Pardubickém kraji velký potenciál. A také podporu

Unikátní prostředí pardubických Automatických mlýnů, konkrétně sál krajské Gočárovy galerie, byl dějištěm setkání sociálních podniků Pardubického kraje. Jeho cílem bylo informovat o novinkách v této oblasti a možnostech spolupráce.

„Účastníci na této akci mohli získat aktuální informace, které se týkaly legislativy, financování i další podpory. Zároveň jsme nabídli i příklady dobré praxe, na nichž jsme ukázali, jak sociální podniky fungují a mohou být inspirací pro ostatní,“ konstatoval radní Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, do jehož gesce sociální podniky patří. „Současně bylo naším cílem dostat zpětnou vazbu na to, jak funguje stávající podpora pro sociální podniky a na co bychom se případně měli dál zaměřit,“ dodal.

Kraj podpořil 127 projektů za téměř 14 milionů korun

Podle Pavla Šotoly má sociální podnikání velký potenciál pro rozvoj, ale potřebuje pomoct zejména při rozjezdu. „Pardubický kraj prostřednictvím svého dotačního programu od roku 2015 podpořil celkem 127 projektů s celkovou částkou téměř 14 milionů korun. Zároveň poskytl více než půl milionu korun na vzdělávací a rozvojové aktivity. Proto jsem rád, že jsme se společně mohli sejít a vyměnit si vzájemně zkušenosti,“ sdělil krajský radní.

V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.

Pardubický kraj je v sociálním podnikání fenoménem

„Pardubický kraj je v oblasti sociálního podnikání jedním z fenoménů, kdy za úřad nehovoří jen formuláře a razítka, ale především lidé, kteří mají chuť problémy sociálních podniků řešit a pomáhat jim,“ řekl Ondřej Závodský, ředitel oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky. Ten účastníkům poskytl aktuální informace o návrhu zákona o sociálním podnikání a kvitoval, že všichni zúčastnění vnímají potřebu ukotvit tuto oblast v legislativě. Zároveň ocenil, že se na akci objevily i příklady dobré praxe nejen z Pardubického kraje.

Co aktuálně nejvíc trápí sociální podniky?

Z Ústeckého kraje prezentovala činnost sociálního podniku Fokus Labe Lenka Krbcová Mašínová. „Pozvánka z Pardubického kraje nás velmi potěšila. Automatické mlýny jsou opravdu pozoruhodný prostor. Moc by se mi líbilo, kdyby třeba kavárna u Gočárovy galerie byla též sociálním podnikem,“ dodala Lenka Krbcová Mašínová.

„Asi největší potíž, s kterou se sociální podniky aktuálně potýkají, je personální obsazení. Hledáme hlavně odborníky, kteří jsou ochotni pracovat s lidmi s hendikepem. Jde například o mistry v pekárně,“ upřesnil předseda pardubického Centra Kosatec Jaromír Krpálek.

Memorandum má pomoct rozvoji sociálního podnikání v Pardubickém kraji

V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.

Sociální podniky často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním hendikepem. Dosahování zisku je však pro ně stejně důležité jako zvyšování veřejného prospěchu.

Sociální podnikání má velký potenciál pro rozvoj

Podle krajského radního Pavla Šotoly má sociální podnikání v Pardubickém kraji velký potenciál pro rozvoj. Potřebuje však pomoct zejména při rozjezdu. „Pardubický kraj se oblasti sociálního podnikání věnuje dlouhodobě. Prostřednictvím krajského dotačního programu bylo již podpořeno celkem 127 projektů s celkovou částkou téměř 14 milionů korun. Zároveň částkou více než půl milionu korun podpořil vzdělávací a rozvojové aktivity,“ konstatoval Pavel Šotola, radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální oblast a neziskový sektor, který má sociální podnikání ve své gesci.

Pardubický kraj je v oblasti sociálního podnikání fenomén

„Pardubický kraj je jedním z krajů, kde se sociálnímu podnikání daří. To ovšem nevzniklo samo o sobě. Je za tím bezpočet úsilí několika představitelů kraje. Nyní už lidé v tomto regionu sklízí plody, když se daří velkému množství našich spoluobčanů pomáhat ke smysluplnému životu,“ řekl Ondřej Závodský, ředitel oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky.

Podpořit další rozvoj sociálního podnikání v Pardubickém kraji je cílem memoranda, které Pardubický kraj podepsal společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Pardubickým podnikatelským inkubátorem (P-PINK).

Memorandum je součástí dlouhodobého projektu s názvem Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP). Ten je spolufinancován z Operačního programu Zaměstnanost (OPZ+).

Kde mohou zájemci získat bližší informace?

Bližší informace o sociálním podnikání v Pardubickém kraji mohou zájemci získat na webu Pardubický kraj – Sociální podnikání (pardubickykraj.cz). Další možností je obrátit se na Pardubický podnikatelský inkubátor (P-PINK).

Kontakt:

Bc. Tomáš Dvořák        tomas.dvorak@pardubickykraj.cz         tel: +420 602 296 347