Jak na rozvoj zeleně v intravilánech obcí a měst

Veřejná zeleň je první věc, kterou občan města nebo obce vidí, když vyjde ze svých dveří. Je součástí veřejného prostoru a vyžaduje vhodnou péči, na kterou by měl pamatovat rozpočet každého města. Není tomu ale tak vždy. Jak tedy efektivně a zároveň správně přistupovat k péči o obecní zeleň? To bylo tématem setkání odborníků a zástupců obcí, které se uskutečnilo 9. dubna v Moravské Třebové v rámci podpory hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ).

Účastníky v budově Městského úřadu Moravská Třebová přivítali radní pro regionální rozvoj PARdubického kraje Ladislav Valtr a starosta Moravské Třebové Pavel Charvát. Moderátor setkání, Tomáš Krátký z Regionální rozvojové agentury PARdubického kraje, pak k řečnickému pultu přizval prvního řečníka.

PARticipací ke kvalitním realizacím

Miroslav Janovský, vedoucí Odboru rozvoje Krajského úřadu PARdubického kraje, ve svém příspěvku nabádal vedení obcí ke spolupráci s odborníky i občany.

Realizace zeleně je nevděčný úkol, kterým se málokomu zavděčíte. Buď je zeleně málo, nebo je jí moc. Politici mají často nedůvěru k veřejným debatám, úředníci zase chtějí mít projekt rychle hotový. Je ale potřeba vystoupit z komfortní zóny, překonat nedůvěru a zahájit dialog. Nezapomínejme také, že u některých dotačních programů je PARticipace povinná.

K rozhodování o veřejném prostoru by měla obec vždy přizvat veřejnost laickou i odbornou. Miroslav Janovský připravoval strategické projekty a má zkušenosti s projekty PARků, které byly pod drobnohledem. Veřejný prostor má sloužit lidem a nejde jej projektovat od stolu. Debatami s obyvateli se dají zjistit užitečné informace. Realizace potrvá sice déle, ale výsledek bude výrazně lepší. Třeba se tak i podaří vybudovat komunitu budoucích uživatelů, kteří se s místem sžijí.

Více se dočtete v přiložené prezentaci:

Koncepční přístup k péči o zeleň

Lukáš Štefl, městský zahradní a krajinářský architekt, poté představil svůj koncepční přístup k rozvoji a péči o městskou zeleň. Za hlavní problémy, které ovlivňují správu zeleně, považuje:

  • Absenci systémových koncepcí (nejednotnost, chaos)
  • Nedostatek prostředků
  • Dopady klimatických změn (ve městech vymírají druhy rostlin, na které jsme zvyklí)

Funkční a zdravá zeleň je užitečná, ochlazuje město, které je lépe obyvatelné, a vytváří dobrý prostor pro život. Péče by měla být koncepční a systémová a vycházet z oborových dokumentů:

 1) Dendrologický průzkum zjistí stav a kvalitu stromů ve městě. Podle něj vznikne Projekt pěstebních opatření, který určí, jak pečovat o jednotlivé stromy.

2) Pasport zeleně je dokument, který mapuje zeleň na dané ploše, ve městě, PARku nebo areálu. Z něj vznikne Plán péče o zeleň, který určí, jak se starat o jednotlivé typy vegetačních prvků. Určuje např. sekání trávy podle účelu dané plochy. Pokud je to plocha pro pohyb dětí, má smysl sekat častěji než v méně vytížených místech.

3) Dokument Generel městské zeleně, řeší celé město a všechny jeho zelené plochy v dlouhodobém měřítku. 

Zkušenosti z terénu

Jitka Štěpánková (Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu) pracuje jako městský zahradník ve statutárním městě Olomouc. Na konkrétních příkladech ze své mnohaleté praxe přiblížila posluchačům péči o městskou zeleň v kontextu právních předpisů.

Správce zeleně musí dodržovat Zákon o ochraně přírody a krajiny, Zákon o obcích a Zákon o státní památkové péči. Z toho pramení povinnosti pro vedení obce, ale i pro její obyvatele.

Je třeba dbát o ochranu stromů i během stavebních prací. Je-li kořenový krček poškozen těžkou technikou, začne odehnívat kořenový bal a může dojít k vývratu.

Pro kácení dřevin je dobré dodržovat období od listopadu do konce března. Při kácení stromů mimo toto období je potřeba prověřit přítomnost hnízd a vzácných živočichů. Je proto lepší oslovit odborníky, aby provedli průzkum, anebo byl přítomen během kácení biodozor, který je schopen živočichy zachránit, případně nechat kmeny na zemi jako hmyzoviště.

Více se dočtete v přiložené prezentaci:

Staré stromy nemusí padnout

Druhou část zahájil svým příspěvkem Luděk Hojný ze Zahrady Harta s.r.o. Zaměřil se na zamezení problémů v životě stromů a keřů.

Senescentní neboli staré stromy jsou sice malebné v otevřené krajině, ve městských aglomeracích ale vzbuzují i negativní emoce. Péče o ně je náročnější, omezují prostředí, jsou velké, mohou být nebezpečné, padají z nich větve atd.

Péče o staré stromy má svá specifika. Špatné řezy ve špatném vegetačním období mohou stromy zabít. Vhodné a citlivé prořezávání naopak umožní zachovat biotop ve dřevě, které je třeba z části odumřelé. Cílem je ošetřit strom tak, aby vypadal přirozeně a byl podpořen jeho další růst.

Více se dočtete v přiložené prezentaci:

Krajinářský architekt jako užitečný rádce

Markéta Pešičková z České asociace pro krajinářskou architekturu ČAKA, ukázala na příkladech dobré i špatné praxe, že krajinářský architekt může být pro městské samosprávy učiněný poklad.

Krajinář umí najít řešení tam, kde architekt končí. Ví, jaký prostor vysazované stromy potřebují a jaké druhy budou vhodné na konkrétní lokalitu. Přitom i malá obec si může najmout krajináře, ideálně někdo z regionu, který lokalitu zná.

Kvůli oteplování a novým škůdcům se přestává dařit hlohům, jírovcům nebo lípám. Ve městech panují až stepní podmínky, kterým je potřeba přizpůsobit druhy rostlin. Už teď je potřeba vysazovat funkční zeleň, která nejen přežije, ale i ochladí město. S rozvojem výškových staveb také vzrostl zájem o tvorbu veřejné zeleně, která je estetická i při pohledu z výšky. S tím vším může poradit krajinářský architekt.

Více se dočtete v přiložené prezentaci:

Sezónní zeleň jako efektivní dekorace obcí

Jako poslední se slova ujal Ladislav Poledno, správce veřejné zeleně města Holice. Před 6 lety začal spolupracovat se starostou Holic ohledně velikonoční výzdoby města. Od té doby je správcem na plný úvazek.

Sezónní zeleň přináší do obce biodiverzitu a oživuje město. Letní květenu je ale potřeba pravidelně kontrolovat a včas zasáhnout proti nemocem a škůdcům.

Do výzdoby města je dobré zapojit místní výtvarníky, školy a školky. Pokud se lidé podílejí na úpravě, roste v nich pocit sounáležitosti. V Holicích se na veřejné výzdobě podílí děti z mateřských školek. Rodiče se o jejich práci zajímají a o výzdobu pečují. Náklady na výrobu přitom nejsou vysoké. Výzdobu je možné pořídit s využitím lokálních zdrojů nebo recyklací přírodních materiálů.

Více se dočtete v přiložené prezentaci:

Městská zeleň je veškerá zeleň, která nás obklopuje. Aby dělala život obyvatel krásnější, zaslouží si profesionální péči. Nápadů a inspirací zazněla na úterním setkání celá řada. Věříme, že se některé z nich ujmou a podpoří rozvoj veřejné zeleně v malých obcích i velkých městech našeho PARádního kraje.