Když se mluví o SMART nebo „chytrých“ řešeních, dosud obvyklou představou bývá, že je to něco zvláštního a tedy často i drahého. Před pár lety to tak skutečně bylo – napřed „chytré“ lavičky, tedy s fotovoltaikou a nabíječkou na mobil, pak integrovaná doprava v širším regionu a aplikace v mobilu, kdeže se váš spoj právě nachází. Lavičkám snad už „odzvonilo“ – asi nebudou to nejdůležitější, co si obec pořídí. Integrovaná doprava pořád není všude zvykem, jak zjišťuji při cestách po Česku. Například jen proto, že se dva správci dopravy (reprezentovaní lidmi, kteří se znají a nesnášejí nebo jsou konzervativní) nedomluví. Ne, že by technicky nešlo udělat jeden senior pas pro celý kraj nebo jednu jízdenku pro vlak i autobus, ale ti, co se o to starají, by museli chtít. To je moje zkušenost z rozhovorů z poslední doby. Jedná se přitom o řešení, které umožňuje lidem levněji a rychleji než dosud cestovat veřejnou dopravou – protože to je SMART, chytré. Chytré je to, co nám usnadňuje život, nezatěžuje příliš životní prostředí a co je méně nákladné než bylo řešení dosavadní.
Kdykoli se rozhodneme pro nějakou změnu, zlepšení, měli bychom ji posuzovat z těchto úhlů pohledu – tří pilířů udržitelného rozvoje. Bude to, co plánujeme, lepší pro lidi, přírodu i hospodářství? Velké ideje se projevují ve zdánlivě malých věcech. A nová řešení nejsou o technice, ta už je, ale o lidech.
V loňském roce jsme se s manželem vydali na „toulky po galeriích“, což bývá předmětem našich dovolených. Tak jsme dojeli až do Essenu a bydleli v hotelu, který je na obrázku. Normálně nejsem fotografem staveb a parkovišť, ale tady jsem udělala výjimku, jak můžete vidět na obrázcích. U energeticky velmi úsporné stavby je parkoviště, které má hned několik „klimatických výhod“. Parkování pro auta je na trávníku a kam se má vjet, dávají vědět dlaždice. Když více prší a voda se nevsákne, odteče – do sběrné nádoby, ze které se pak dál použije. Na parkovišti jsou stromy…. No a nedávno jsem viděla jinou, velmi podobnou a krásně vymyšlenou budovu s velmi čistým okolím….všechno vyloženo zámkovou dlažbou, nikde ani smítko, jen v záhonku pár okrasných rostlin ve štěrku, takových, co přežijí vedro. K tomu fotku nedávám, nechci dělat negativní reklamu.
Přitom je zcela zřejmé, co je víc SMART. Snad každý už ví, že dlažba za horkých dnů akumuluje teplo, že se po ní pomalu nedá chodit, voda z ní steče do kanálu, ke kterému musí být náležitě dovedena (nechci domýšlet, že snad teče kanalizací do čističky!). Z toho se zvyšuje teplota okolí. Zatímco stromy snižují teplotu okolního prostředí hned o několik stupňů, vytvářejí stín a ještě dávají kyslík. Podobně tráva, která se nepřehřívá zdaleka tolik, co beton….přebytečnou vodu lze znova použít…jednoduché…Kdo to neví, může se zeptat třeba docenta Pokorného z ENKI, ten to učí děti už na základních školách. Zatravněné parkoviště taky dává práci místnímu zahradníkovi, listí a tráva se zkompostuje, vše vypadá krásně a je tady pořádek.
Když si toto všechno spočítáte na nákladech, investice do „essenského“ řešení určitě není příliš jiná než do „betonového“, které jsem viděla nedávno. Údržba vyjde nastejno (pokud se dlažba čistí 🙂 ) a lidem se žije lépe. Udržitelný rozvoj se často převádí do hesla „mysli globálně, jednej lokálně“. Tak bych řekla, že zatravněné parkoviště je příklad, jak takové heslo naplnit.
Autorka článku a fotek: Rut Bízková