Ministerstvo školství (MŠMT) by mělo dostat na podporu vzdělávání a vědy 23 miliard korun z Národního plánu obnovy. Plán má sloužit pro čerpání peněz EU na pomoc ekonomice po koronavirové krizi, vláda ho má do konce dubna předložit Evropské komisi k posouzení. V resortu školství by peníze měly jít hlavně na rozvoj digitálních dovedností žáků, nákup další techniky, rozvoj vysokých škol, doučování v základních školách či podporu pedagogů. Jednotlivé investice se ještě připravují. Na dotaz ČTK to řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
„Na základě usnesení vlády České republiky bylo přednostně rozhodnuto o navýšení alokace pro resort MŠMT na celkovou výši 23 miliard Kč, z čehož pět miliard Kč má jít na vědu a výzkum a zbylých 18 miliard Kč do agendy vzdělávání napříč vzdělávací soustavou. Tato alokace zohledňuje některé nejvýznamnější nadpožadavky, které původně MŠMT navrhovalo,“ uvedla Lednová. Rozpočet resortu činí letos zhruba 239,7 miliardy Kč.
Ministerstvo podle mluvčí nyní ještě pracuje na přípravě jednotlivých investic a reforem. S penězi z Národního plánu obnovy počítá třeba při modernizaci obsahu učiva s důrazem na informatiku nebo při vylepšení zápůjčního fondu s přenosnými počítači pro znevýhodněné žáky. Chce také snižovat nerovnosti ve vzdělávání, a to hlavně prostřednictvím doučování žáků základních škol a podporou pedagogů při práci s různorodými skupinami dětí. Na vyrovnávání nerovností ve vzdělávání ale zřejmě resort nedostane tolik peněz, kolik žádal, řekla mluvčí.
Peníze z Národního plánu obnovy půjdou kromě toho do rozvoje některých důležitých akademických pracovišť. Ministerstvo chce rovněž budovat kapacity pro zvyšování kvalifikací a přeškolování a modernizovat vzdělávací nabídku vysokých škol. Ve vědě a výzkumu pak počítá s podporou čtyř až pěti projektů se záměrem vytvořit národní výzkumné autority především v biomedicíně a společenskovědních oborech, které s tím souvisí.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) minulý týden v Senátu řekl, že Národní plán obnovy bude zaměřen na ekonomiku s přidanou hodnotou, na digitalizaci a na podporu vědy, výzkumu a inovací. Z plánu by mohlo být rozděleno 172 miliard korun, požadavky byly podle Havlíčka na částku o 100 miliard korun vyšší. Část peněz, konkrétně 37 procent, musí být použito na boj s klimatem a pětina na digitalizaci.
Plán by měl být připraven 25. března a do konce dubna má být předložen Evropské komisi k posouzení. Peníze z nového fondu EU budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.
Převzato z euroskop.cz
28. 03. 2021
