Na tuto otázku se snažili nalézt odpověď zástupci kraje, včetně projektu Smart akcelerátor II, spolu s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO). A to v rámci projektu OECD, který má za cíl vytvořit nástroj, jehož pomocí by si mohly jednotlivé regiony samy zjišťovat, jaké mají podmínky pro šíření inovací ve svém hospodářském a sociálním prostředí.
Českou republiku si OECD vybrala jako pilota pro vytvoření zmiňované metodiky a v rámci projektu se uskutečnilo hned několik workshopů, dotazníkových šetření a řízených rozhovorů se stakeholdery ze všech krajů ČR. Šlo o zástupce samospráv, výzkumných a vzdělávacích organizací, inovačních center, podnikatelských inkubátorů, agentury CzechInvest a dalších. Realizace projektu byla v loňském roce negativně ovlivněna koronavirovou pandemií, přesto se už podařilo dokončit analytickou část, kterou OECD nyní zveřejnila.
V jejím rámci byly jednotlivé kraje rozděleny do kategorií podle úrovně podpory inovací a jejich šíření. Jako silný proinovační region byla hodnocena pouze Praha, další kraje se pak umístily v průměru, který byl ještě dále členěn na průměr +, průměr a průměr -. Z toho pohledu lze vnímat pozitivně, že byl Pardubický kraj zařazen hned do druhé „výkonnostní“ skupiny.
Agregované závěry OECD tak v podstatě korespondují s výsledky šetření za Pardubický kraj, do kterého se zapojily všechny významné subjekty regionálního inovačního ekosystému. Ty např. v otázce bariér šíření inovací dospěly k názoru, že překážky pro přijímání inovací nejsou v naše kraji otázkou hospodářských odvětví. Záleží spíše na přístupu každého jednotlivého subjektu. Pokud by měla být určena nějaká “problematická” skupina, pak by se jednalo o malé podniky s nedostatečným personálními i finančním zázemím. Naší silnou stránkou v této oblasti je existence podniků v tradičních průmyslových odvětvích (chemie, elektrotechnika a další). Slabou stránkou je naopak nízká míra povědomí a veřejné podpory stran inovací, využívání technologií a digitalizace. Obecně pak náročná administrativa související především s možností financování zavádění inovací a jejich získávání.
Smart akcelerátor II Pardubického kraje disponuje nástroji, jejichž prostřednictvím lze zmiňované slabiny šíření inovací odstraňovat, a bude se je i nadále snažit co nejefektivněji uplatňovat. Zásadní je zprostředkovávání informací z této oblasti a propojování jednotlivých aktérů tohoto procesu, klíčovou roli by však mělo sehrát i zohlednění výše uvedených zjištění ve strategických dokumentech Pardubického kraje nebo v jeho dotačních programech. Více informací o projektu OECD a jeho závěrech naleznete na webu MPO >> ZDE.